Moje odkazy
Obsah článku:
vydáno: 29. 2. 2016 23:45, aktualizováno: 11. 9. 2021 18:10
Z nakupování po Internetu se stala už poměrně standardní záležitost. Nicméně většina lidí nakupuje pouze v tuzemských obchodech. Jak složité a nebezpečné je nakupovat v zahraničí? Následující text je určen začátečníkům, kteří zatím neměli odvahu si v zahraničních obchodech něco koupit, ale láká je to.
Nejprve stručná charakteristika globálního internetového nakupování:
Výhody:
Nevýhody:
Další vlastnost je jiné (nebo žádné) právní prostředí… což je nevýhoda i výhoda, více to rozeberu níže. Stejně tak o dopravě a rychlosti bude ještě řeč.
Zatímco v českých elektronických obchodech je běžné nakupovat na dobírku, při nákupech v zahraničí se připravte na platbu předem. Poslat balíček na dobírku by sice mělo jít i do zahraničí, ale nedělá se to.
Jak tedy dostat svoje peníze k obchodníkovi? Prakticky jediný způsob je platba kartou. Teoreticky můžete zaplatit bankovním převodem, ale to bývá často drahé a komplikované a většina obchodníků to nepodporuje (pro menší částky). Peníze se dají poslat i přes Western Union, ale to většinou zavání nějakou šmelinou. Pak jsou tu samozřejmě Bitcoiny (BTC) a další kryptoměny, za které se dnes skutečně dá nakoupit reálné zboží, ale o tom si povíme někdy příště…
Zpět tedy k platbám kartou: je to naprosto dementní a nebezpečný způsob placení založený na tom, že kdokoli zná čísla napsaná na vaší kartě, může si z ní strhávat peníze resp. utrácet na váš účet. Ten kdokoli je třeba číšník, prodavačka v obchodě, recepční v hotelu, nebo někdo z elektronického obchodu, kde jste v minulosti nakupovali. Nebo nějaký cracker, který se do toho obchodu naboural.
Bohužel jinou možnost často nemáme, takže si řekneme, jak pomocí pár pravidel tuto dementní povahu platebních karet obejít.
Mezi vámi a obchodníkem může být prostředník. Typicky je to PayPal. Údaje na vaší kartě pak zná jen tento prostředník (tzn. jen jeden subjekt, s kterým máte navíc opakovanou zkušenost) a ne každý obchodník (kterých je spousta a s kterými často žádnou dřívější zkušenost nemáte). Kromě PayPalu je tu ještě Alipay a pár dalších, ale s největší pravděpodobností bude váš obchodník podporovat PayPal.
Další (a ještě důležitější) věc je dobrá tuzemská banka, která vám kartu vydá. Vyberte si banku, kde si můžete zdarma a pohodlně nastavovat limity na kartě. Limit pro internetové (a MOTO platby) si nastavte na nulu. A jen a pouze ve chvíli, kdy chcete zaplatit za konkrétní nákup, si zvedněte limit na odpovídající částku (samozřejmě s nějakou rezervou, protože přesný kurz neznáte). A pak zase rychle zpět na nulu. Ano, je to trochu práce navíc, ale lepší, než aby vám někdo vyluxoval účet.
Dobrou zkušenost mám s Fio bankou.
Mj. jste pak imunní i proti napadení vašeho PayPal účtu (případně zvůli ze strany PayPalu). Vzhledem k tomu, kolik má PayPal globálně uživatelů a kolik klientů má vaše banka, je jasné, že crackeři/rhybáři věnují řádově větší úsilí, aby se vlámali do PayPal účtu než na konto v tuzemské bance. Minimálně je těch potenciálních útočníků víc.
Pokud chcete jít ještě dál, mějte více účtů a kartu pro internetové platby mějte napojenou na účet, na kterém máte jen pár (desítek) tisíc, podle toho, kolik běžně utrácíte.
Když máte dobře nastavené limity na kartě, nemusíte se ani tolik bát říct (slušnému) obchodníkovi její číslo.
Kromě toho jsou tu různá pojištění, záruky od PayPalu či Alipay a další podobné věci – jenže ty dementnost platebních karet neodstraňují, ale spíš potvrzují a snaží se hasit následky. Na zloděje se pak skládáme my všichni skrze poplatky. Systém je ale z principu špatný – když chci zaplatit, tak ta iniciativa má vycházet ode mne – a ne naopak, že si někdo strhává peníze z mého účtu.
Stručně: pořiďte si PayPal a v bance si nastavte nulové limity na internetové platby kartou, které zvednete jen na tu chvilku, kdy zrovna platíte (řádově minuty).
Zatímco v ČR chodí pošta víceméně do druhého dne, při objednávkách ze zahraničí si počkáte déle. Případně si můžete zaplatit expresní doručení od někoho jako FedEx, DHL, UPS… a pak balíček přijde za 1-2 dny, ale je to brutálně drahé. Většinou přes Internet ze zahraničí kupujeme věci, které až tolik nespěchají, takže použijeme běžnou poštu nebo ne-expresní přepravu.
Co se týče rychlosti, nejlépe je na tom asi Německo – když objednáte v neděli v noci nebo v pondělí ráno, máte téměř jistotu, že to do pátku přijde. Jednou mi balíček přišel už ve středu a výjimečně se stalo, že přišel až další týden. Francie na tom bude podobně (trošku hůř), ale tam jsem toho tolik nenakoupil, abych mohl hodnotit. U Velké Británie to může být všelijak – někdy je rychlost srovnatelná s Německem a někdy jim to trvalo déle než zboží z Číny objednané ve stejný den – anglický obchodník se pak omlouval, že u nich zrovna prší a pošta nestíhá :-)
Nejdéle si počkáte na balíčky z Asie (typicky Čína, Singapur, Hong Kong případně Japonsko). Obvykle to trvá tak 2-3 týdny. Někdy se to protáhne i na měsíc nebo déle – to je většinou po dohodnutém termínu a můžete to reklamovat – obchodník vám pak vrátí peníze a když zboží přijde, tak je na vás, jestli mu peníze pošlete zpět nebo si část necháte jako „pokutu“ za pozdní dodání (většinou za to můžou pošty a celníci, takže já v takových případech vracím celou částku – stalo se mi to asi dvakrát). Občas se poštěstí a balíček přijde už za týden nebo necelé dva týdny.
Na eBayi má hodně obchodníků tabulky s termíny (percentily), ve kterých doručují do různých částí světa. Kromě toho tam máte závazné termíny, ve kterých bude zboží doručeno.
Naopak dobrá zpráva u asijských nákupů je, že máte většinou poštovné zdarma (resp. v ceně, která je už tak výhodná). Jinde je poštovné zdarma spíš výjimka. U Německa zaplatíte třeba 150 Kč, což je pořád relativně dobré. Jinde je to taky v řádu stokorun. Nejdražší poštovné bývá z USA, kde se pod pětistovku většinou nedostanete, tudíž spoustu zboží odtamtud nemá smysl kupovat (poštovné by stálo víc než daná věc – výjimkou jsou jedinečné sběratelské kousky, které vám za to stojí i s tím poštovným). U malých lehkých věcí (např. DVD) se i u USA dá dostat na rozumné částky.
Toto je další oblast, ve které se zahraniční nákupy výrazně liší od tuzemských. Zatímco u českých obchodníků se lidé hodně spoléhají na zákony a další normy, u mezinárodních to funguje jinak. Nenakupujete sice v úplném právním vakuu, ale přeci jen je hodně nereálné, že byste tahali před soud nějakého Číňana nebo Američana. O to nikdo nestojí.
Místo toho zde vznikly mechanismy, které zajišťují, aby byli všichni spokojení, a to i bez spoléhání se na státy a jejich soudy. Na tržištích jako eBay se lidé (prodávající i nakupující) navzájem hodnotí a než s někým uzavřete obchod, podíváte se na jeho historii.
To vytváří extrémní tlak na obchodníky – je pro ně životně důležité mít dobré hodnocení, a proto se vážně snaží, aby byl zákazník spokojený. Jsou mnohem přívětivější než čeští obchodníci a raději vám vrátí peníze nebo pošlou nové zboží. Přiznám se, že mám větší důvěru v neznámého asiata na eBayi než v neznámý český e-shop – eBay mi poskytuje větší jistotu, že budu spokojený, než právní systém ČR (nebo EU).
Služby jako eBay a PayPal výrazně zvýhodňují zákazníky a stojí na jejich straně. Což je velice příjemné, když nakupujte – ale pamatujte na to, kdybyste chtěli prodávat – pak se vše obrací proti vám. Přesto je tu obchodníků hodně a funguje i C2C, takže to zase tak hrozné nebude, jen do toho nesmíte jít po hlavě a čekat, že to bude stejně snadné jako nákupy.
Socialistický stát se nás snaží obírat, kde to jen jde, takže naše zásilky ze zahraničí zadrží a bude chtít vybrat clo a DPH. Naštěstí jsou tu limity, pod kterými se státu nevyplatí peníze vybírat.
Pro soukromé nákupy je ten limit 22 EUR (úhrnná hodnota zboží). Balíček v takovém případě projde a pošta ho doručí až k vám.
Pokud cena přesáhne ekvivalent 150 EUR (vlastní hodnota zboží), napálí vám kromě DPH ještě clo.
Kdybyste náhodou chtěli v ČR podnikat (tzn. nebyl to soukromý dovoz), stát vás ztrestá ještě víc.
(clo se netýká dovozů z členských zemí EU a DPH vám tam naúčtuje už obchodník, nicméně většina zajímavého zboží se nachází právě za hranicemi EU – buď v USA nebo někde v Asii, typicky v Číně, Hongkongu, Japonsku atd.)
Ale nepropadejte depresím. Těch 22 EUR je cca 600 Kč na jeden balíček. A za to se dá koupit spousta pěkných věcí. Pro začátek se tedy držte pod tímto limitem. Když si vyhlídnete něco dražšího, dobře si spočítejte, jestli se vám to vyplatí – často ano, ale buďte připraveni na doplacení DPH a případně i cla + nutnou byrokracii kolem toho. Tu za vás může obstarat Česká pošta – říká se tomu služby celní deklarace a bude vás to stát cca 200 Kč. Případně si to člověk může u celníků vyřídit sám, ale to už radši ušetřím svůj čas a nechám to udělat poštu.
Pokud balíček nedoručuje pošta, ale nějaká soukromá firma, je to trochu sázka do loterie – někdy to projde hladce, ale jednou mi napálili poplatek za vyřízení 700 Kč. Nakonec si říkáte, že ta České pošta je ještě zlatá.
Pošta (případně jiný dopravce) vás zastupuje na základě plné moci a bude od vás chtít dokumenty dokládající zejména cenu zboží. Naštěstí postačí ofocená obrazovka e-mailu od PayPalu nebo výpisu z bankovního účtu + nějaké informace o zboží, aby ho mohli identifikovat a zařadit do správné kategorie pro výpočet cla. Pozitivní je, že se to dá vyřešit po e-mailu a telefonu. Dávejte si pozor na poštovné, pokud bylo zdarma (tzn. v ceně) – musíte jasně deklarovat, že náklady na přepravu jsou už v ceně zahrnuté, jinak k ní připočtou poštovné podle ceníku České pošty (i když to ČP nepřepravovala) a DPH odvodí z této částky.
Někdy se dá těmto problémům vyhnout:
až na poslední možnost tím ale ušetříte spíš byrokracii a nervy než peníze.
Nepříjemné věci máme už za sebou a teď se podíváme na obchody a tržiště, kde stojí za to nakupovat.
Velké firmy za sebou mají obvykle nějaký příběh/pohádku – v případě eBaye jsou to dražby a C2C – tzn. máte na půdě nějaké staré krámy, k ničemu vám nejsou a ani nevíte, jestli mají nějakou cenu, tak je pověsíte na Internet a překvapivě to někdo vydraží a koupí. Vám se uvolnilo místo na půdě nebo v garáži a on z toho má radost. Za těch dvacet let se to hodně posunulo a dneska je to spíš pohádka – nejvíc zboží se tu prodá klasicky B2C případně B2B a za pevně danou cenu. Prodávají tu tedy hlavně profesionální obchodníci a dražit většinou není potřeba, protože se podobného či stejného zboží prodá tolik, že se cena na trhu stabilizovala a stačí ji přijmout – není potřeba se o ní individuálně dohadovat. Přesto tu C2C a aukce stále fungují, najdete jich tu dost, zejména u různých sběratelských a vzácných předmětů.
Pro mě osobně je eBay č. 1 pro zahraniční nákupy. Vyhledávám zde hlavně elektroniku, součástky a různé věci do sbírky. Na své si tu ale přijde každý – najdete tu doslova vše – levné drobnosti za dolar, profesionální vybavení, módní doplňky, oblečení, luxusní zboží nebo třeba auta a lodě. Jeden z jejich sloganů je: „When it's on your mind, it's on eBay“ – a není to daleko od pravdy – pokud něco existuje a je to na prodej, téměř jistě to na eBayi najdete.
Na eBayi se obchoduje v mnoha různých měnách. Nejběžnější je americký dolar, ale často se obchoduje i za britské libry nebo dolary kanadské či australské. Kalkulačku nepotřebujete – eBay vám ukáže i cenu přepočtenou na české koruny – ale počítejte s tím, že je to cena orientační a ve výsledku může být zboží o něco dražší. Konečnou částku si zkontrolujte v internetovém bankovnictví (u slušné banky tam ty karetní transakce uvidíte hned – ostatně stejně tam jste při nákupu přihlášení, abyste si nastavovali limity, ne?) a po pár nákupech si zkalibrujete svůj odhad a získáte cit.
U některého zboží najdete v políčku Shipping poznámku „via the Global Shipping Program“. Tato služba spočívá v tom, že zboží k vám putuje přes mezisklad, cla a daně zaplatíte předem a žádnou byrokracii kolem dovozu nemusíte řešit – balíček přijde až k vám domů.
Je to pohodlné a hlavně víte celkovou cenu už v době nákupu, takže se můžete lépe rozhodnout a nečeká vás žádné nepříjemné překvapení (ovšem ani příjemné – je jisté že clo/daň platit budete, i když je cena na hraně a celníci by to jinak třeba pustili bez placení).
Na eBayi systém zhodnocení lehce zdegeneroval (což ovšem neznamená, že nefunguje). Je zvykem dávat nejlepší hodnocení (pět hvězdiček z pěti) ve všech kategoriích (přesnost popisu, komunikace, rychlost dodání), pokud byl nákup OK (tzn. nemusíte skákat radostí do stropu, abyste dali 5/5, stačí, že to nebylo špatné). Pokud nastane nějaký problém, řeší se to domluvou s obchodníkem, ne tak, že mu dáte špatné hodnocení – to si nechávejte až jako úplně poslední možnost pro případ, že by se s ním dohodnout nešlo.
Výsledkem je, že většina obchodníků má velice dobré hodnocení. Resp. ti se špatným hodnocením jsou tak daleko ve výsledcích vyhledávání, že se na ně ani neproklikáte, nebo to zabalí, protože by od nich nikdo nic nekoupil. Je běžné nakupovat od obchodníků se 100% nebo 99,9% hodnocením, občas nakoupím od někoho s 99,7%. Ne že bych byl až tak vybíravý, ale obvykle není důvod jít níž, když je tam dostatek obchodníků s lepším hodnocením (a ceny jsou +/- stejné).
Osobně jsem celkem tolerantní k termínu dodávky – i když přijde zboží pár dní po termínu, dávám dobré hodnocení a nijak to neřeším, protože tohle obchodník nemá moc pod kontrolou. Je ale dobré obchodníkovi při překročení termínu napsat, že zboží ještě nepřišlo a že mu dáváte třeba týden – místo abyste na něj z ničeho nic pak vytasili, že chcete vrátit peníze. Co naopak netoleruji jsou nepřesné (resp. lživé) popisy zboží. Jednou jsem např. koupil klony Arduina, kde obchodník sliboval FTDI čipy (převodník mezi USB a sériovým portem), jenže tam ve skutečnosti byly čipy jiné (u kterých nejde přeprogramovat USB VID/PID ani sériové číslo), takže jsem to reklamoval a dostal 50% slevu (jedno *duino mě tak vyšlo na nějakých 25 Kč). Obchodníka jsem pak hodnotil kladně, protože jsme se dohodli a poměr cena/kvalita byl velice dobrý. Většina lidí by to asi neřešila, protože funkční výrobek to byl tak jako tak, ale já tehdy ta *duina kupoval právě kvůli tomu FTDI (je fakt, že za tu cenu tam originální FTDI stejně být nemohlo).
Na eBayi se hodnotí i zákazníci – ale jelikož budete platit předem, nemáte moc co zkazit a můžete se těšit na kladné hodnocení, které vám dá obchodník automaticky. Větší význam má hodnocení zákazníků u aukcí, kde by mohl někdo vyhrát dražbu a pak nezaplatit. Případně pokud byste byli problémový zákazník, který bezdůvodně reklamuje a snaží se obchodníky ošidit nebo záměrně poškodit, tak byste si asi taky vysloužili špatné hodnocení a už by s vámi ostatní nechtěli obchodovat.
Výjimečně můžete narazit na obchodníka, který neposílá zboží do ČR nebo prostě jen cenu do ČR neuvedl. Nenechte se tím rozhodit – napište mu a požádejte ho, aby cenu poštovného doplnil. Když máte sami dobré hodnocení, obchodník bude ochotnější a spíše vám vyhoví. Udělal jsem to takhle několikrát (USA, Německo) a vždy úspěšně. Pokud by ani tak nesouhlasil, je lepší si najít jiného dodavatele.
V krajních případech sice můžete použít nějakou službu na přeposílání balíků (package forwarding, nabízejí se i přímo na eBayi), ale je to z mnoha důvodů nevýhodné – už jen proto, že platíte poštovné dvakrát, trvá to déle, musíte zaplatit provizi přeposílateli a případné reklamace nebo vracení zboží jsou problém. Dostáváte se prostě do kategorie pochybné kšefty… tenhle článek je o pohodovém nakupování a radím vám se těmhle věcem vyhnout, alespoň pro začátek. Navíc, když nějaký prodejce chce obchodovat jen s Američany, tak nebude chtít ani posílat na adresu přeposílací služby.
Názvy a popisy zboží čtěte pečlivě. Nestačí jen zběžně kouknou, jestli se v názvu vyskytuje nějaká značka nebo název produktu a hned klikat na „koupit“. Čtěte to skutečně celé a všímejte si i slov jako „like“ nebo „for“. Na prodeji neoriginálního příslušenství nebo náhradních dílů není nic špatného a často to ani jinak nejde (původní výrobce už ty produkty třeba nepodporuje nebo už ani neexistuje). Jen je dobré předejít zklamáním a nedorozuměním. V takovém případě se nejedná o podvod – prodejce jen chce, abyste jeho nabídku našli při zadání původního výrobce/výrobku do vyhledávače, a popis je pravdivý. Stejně tak si prohlédněte fotky – když je věc na fotkách poškrábaná, tak ji těžko můžete z tohoto důvodu reklamovat. Rovněž si přečtěte informace o dodávaném příslušenství a balení. Zní to jako samozřejmost, ale… Někdy se např. prodávají (repasované) mobily bez příslušenství – prodejce vám k tomu dá zdarma nabíječku, ale musíte mu to explicitně napsat do poznámky k nákupu (což se dočtete právě v popisu zboží).
Další důležitá věc se týká hodnocení a dražších nákupů. Když nakupujete zboží za pár stovek Kč, je to celkem jedno – obvykle se spokojíte s tím, že obchodník má hodnocení třeba 99,8 %, a dál to nebudete zkoumat. Když ale kupujete věc za stovky nebo tisíce dolarů, je potřeba se podívat, za co ten obchodník dobré hodnocení získal. Jsou to jen samé jednodolarové položky? Nebo už prodal podobně drahé zboží, jako se právě chystáte koupit? Obchodník totiž může nabídnout zboží v ceně pár dolarů a pod cenou, a nabrat tak rychle kladné body. To ještě neznamená, že jde o podvodníka – jak jsem psal výše, systém je to pro obchodníky velice tvrdý a někde to kladné hodnocení nasbírat musejí. Ale raději bych v takovém případě volil zkušenějšího prodejce. Je v pořádku být první, kdo u daného obchodníka kupuje dražší věc (jak jinak by se taky obchodník vypracoval a vyrostl, že?), ale ne o několik řádů dražší, než jsou jeho běžné prodeje. Např. když prodal spoustu věcí kolem deseti dolarů, neměl bych problém u něj utratit sto dolarů – ale už bych u něj nekoupil věc za tisíc.
Jen taková kuriozita na okraj: narazil jsem na web nějakých šmelinářů, kteří v češtině nabízeli zprostředkování nákupů na eBayi a tvářili se, jak vám pomůžou a nakupování usnadní nebo že jsou snad i česká pobočka eBaye. Nic takového vám nedoporučuji – pouze se vystavujete riziku, že zboží přijde se zpožděním nebo vůbec a že vás tento překupník okrade. Správná adresa je: eBay.com
– nakupujte přímo u zdroje a ne na nějakých pochybných webech.
Na vrácení zboží máte 30 dní od doručení (případně déle přes PayPal, údajně až 180 dní, pokud zboží nepřišlo nebo neodpovídalo popisu). Na zanechání zpětné vazby máte 60 dní. Pokud se vám něco nelíbí, je dobrým zvykem se s obchodníkem zkusit nejprve dohodnout tzn. napsat mu normální zprávu/dotaz, ne klikat na vracení zboží nebo dávat málo hvězdiček (málo je cokoli méně než 5/5). Nicméně jak se začne blížit konec lhůty (30 nebo 60 dní), doporučuji požádat oficiálně o vrácení zboží nebo nechat negativní zpětnou vazbu (lze ji vzít zpět), i kdyby to vypadalo, že už se dohodnete a vše se každou chvíli vyřeší.
Také je dobré řešit případné dotazy nebo spory přes systém interních zpráv v eBayi nikoli přes e-mail nebo telefon. Je to sice nepohodlné, ale pokud byste potřebovali, aby se do toho eBay vložil, je tam předchozí komunikace zdokumentovaná (např. to, co vám obchodník slíbil). Na druhou stranu do toho může koukat i NSA, takže si dávejte pozor, co tam píšete :-) I když většina obchodníků stejně asi nebude umět šifrovat, takže jejich e-mailová schránka bude beztak odposlouchávatelná.
Alibaba je pro velké kluky a holky, kteří nakupují celé palety nebo kontejnery a nechají si složit zboží někde v přístavu. Pro nás ostatní je tu AliExpress – maloobchod, kde můžete kupovat i dolarové položky – čínská konkurence eBaye. Mají i vlastní platební systém: Alipay (náhrada amerického PayPalu).
Někdy mají i exkluzivní zboží, které jinde neseženete – nedávno jsem tam koupil jednodeskový počítač Orange Pi PC.
AliExpress je hodně podobný eBayi (resp. je to jeho čínská kopie) akorát s tím rozdílem, že se tu prodává jen nové zboží (takže pro sběratele to není) a vše je vyrobeno v Asii. Najdete tu i celkem vtipné věci jako třeba svetry pro kočky za pět dolarů.
Alibaba spustila svůj maloobchod AliExpress v roce 2010 (samotná Alibaba existuje už od roku 1999).
Na DX jsem si poprvé vyzkoušel, že si můžete objednat věc za jeden dolar s poštovným zdarma a skutečně vám (za pár týdnů) přijde domů.
Stejně jako u AliExpressu zde najdete nové zboží vyrobené v Asii. DX vznikl v roce 2005 v Hongkongu. Sortiment je podobný – elektronika (jak spotřební, tak různé polotovary pro kutily), věci do domácnosti, nářadí, všelijaké hračky a dárky.
DX má i vlastní sklady nějaké zemi, která je členem EU, takže vybrané zboží vám můžou doručit mnohem rychleji. To je fajn, když spěcháte, jinak je ale lepší objednávat z jejich hlavních skladů v Číně, protože je to levnější (když se vejdete do limitu a neplatíte tak DPH).
Jedná se anglický obchod, kde najdete kvalitní značkovou a profesionální elektroniku – ne nějaké spotřební blbosti, ale spíš vybavení pro vaši laboratoř nebo dílnu.
Oproti obchodům a tržištím jmenovaným výše je Farnell dražší, což je dané značkovým sortimentem (Siemens, Honeywell, Omron, Fluke, Arduino a mnohé další). Koupíte zde kvalitní osciloskopy, multimetry, různé vývojové desky i všelijakou drobotinu (odpory, kondenzátory, integrované obvody atd.).
Když se v roce 2012 začínal prodávat jednodeskový počítač Raspberry Pi, byl právě Farnell jedním ze dvou obchodů, kde byla tato novinka k dostání (tím druhý obchodem byl RS Components).
SparkFun je – tentokrát americký – obchod zaměřený na nespotřební elektroniku. I zde najdete kvalitní a značkové věci (a ve srovnání s asijskými dodavateli opět dražší).
Oproti Farnellu se zaměřuje více na domácí kutily a výrobce prototypů nebo třeba robotů. Pořídíte zde různé vývojové desky, Raspberry Pi, Arduino a všemožná čidla a příslušenství.
Silnou stránkou SparkFunu jsou informace – u výrobků máte vždy podrobné popisy, spousty návodů a zdrojové kódy. Všechny svoje výrobky vydává SparkFun jako otevřený hardware, takže dostanete kompletní schémata a zdrojové kódy.
Digi-Key je tradiční americký distributor (opět nespotřební) elektroniky založený v roce 1972. Jejich web je lehce staromódní, ale nabídka úctyhodná – pokud nějaká součástka existuje a není vyloženě muzeální, tak ji zde seženete. Možnosti vyhledávání jsou slušné. (muzeální čipy nebo elektronky se naopak dají sehnat přes eBay)
Pro malé objednávky je Digi-Key dost nevýhodná volba, protože zaplatíte poštovné cca 60 USD. Ovšem když objednáte za víc než dvě stě dolarů, máte poštovné do ČR zdarma. Je tedy dobré se s někým domluvit a udělat společnou objednávku nebo aspoň počkat, až se vám nahromadí víc věcí, které potřebujete (nebo přihodit do košíku něco, co tak úplně nepotřebujete :-).
V těchto obchodech jsem zatím nic nekoupil, přesto je nejde nezmínit. Dodávají součástky a vybavení pro vaši elektronickou laboratoř/dílnu:
Kromě tržišť a velkých obchodů nabízí svoje zboží i spousta malých obchodníků na svých nezávislých webech. Např. Kernel concepts (čipové karty), FSF (nadace má kromě své hlavní činnosti i obchod a prodává knížky, oblečení a různé drobnosti), 2600 (časopis hackery/phreakery), LulzBot (svobodné 3D tiskárny), HobbyKing, jdrones, 3DRobotics (modelařina), Pulster (Openmoko, Psiony, BTW: jeden z mála obchodů, který preferuje bankovní převod), Texas Instruments, Microchip… Jednou jsem třeba kupoval e-ink displeje přímo ve „vzorkové prodejně“ čínského výrobce.
U menších a neznámých obchodů musíte věnovat trochu víc času zkoumání jejich důvěryhodnosti a nemáte tam nějakou autoritu (eBay, AliExcpress, DX…), která by se starala o vaši spokojenost, ale až taková hrůza to není. A řadu věcí nikde jinde neseženete.
Než se budete pouštět do nějakých větších akcí, je dobré si ten proces vyzkoušet na něčem malém, kde o nic nejde. Kupte si pár drobností za jednotky dolarů a počkejte si nějaký ten týden, až vám balíček přijde domů. Jak říkal Lenin: „Aby se dosáhlo velkého, je třeba začít s menším.“ :-) Až si ověříte, že tohle funguje, můžete nakupovat dražší věci. Časem získáte cit a zkušenosti.
Asiati, zejména Číňani vyrábí spoustu hezkých drobností. Někdy to jsou blbosti jenom pro pobavení, ale některé věci jsou i užitečné. Tohle je např. přívěsek na klíče s třemi LED diodami – kontakty na destičce tvoří USB konektor a přívěsek tak stačí zasunout do powerbanky nebo USB OTG kabelu a máte celkem výkonnou svítilnu. Dva kusy stojí cca 40 Kč i s poštovným.
Powerbanka pro napájení stojí nějakých 60 Kč + baterka typu 18650. Tyhle články využijete i v mnohem výkonnějších LED svítilnách:
Jestliže jste před pár lety utráceli tisícovky za žárovkové svítilny jako jsou americké Maglite (pravda, na svoji dobu svítily slušně), dneska můžete mít mnohem více světla za zlomek ceny. Výkonné čínské LED svítilny pořídíte za cca 200 Kč (malé levné třeba i za 60 Kč nebo nějaké lepší za 300 Kč – tam už většinou dostanete i baterky a nabíječku).
Běžné věci jako pevné disky nebo monitory koupíte normálně v ČR v obchodech typu Alza/CZC/Mironet. Ale třeba po repasovaných noteboocích se vyplatí se porozhlédnout na eBayi u německých obchodníků. Totéž platí pro různé netypické příslušenství jako dokovací stanice nebo paměti pro starší stroje.
U Číňanů zase výhodně pořídíte třeba gigabitové USB síťovky (250 Kč) nebo USB 3.0 řadiče (220 Kč) k notebooku (tím kompenzujete nedostatečný počet USB portů v dnešních noteboocích nebo i povýšíte na novou verzi – tedy pokud notebook není tak hloupý, že nemá ani ExpressCard/PCMCIA slot).
Naopak kabely a SD karty bych kvůli spolehlivosti radši koupil v ČR nebo aspoň nebral ty nejlevnější neznačkové.
Běžné součástky (kondenzátory, odpory, mnoho integrovaných obvodů…) opět seženete v tuzemských obchodech jako GME/GES/TME a nemá cenu je objednávat ze zahraničí. Jiné je to u různých stavebnic (ty bývají v ČR předražené) nebo u neobvyklých či historických čipů a součástek (ty v ČR často nejsou k sehnání vůbec).
Nakupujte jednak u původních autorů a výrobců (Arduino, SparkFun…), protože tím podpoříte svobodný hardware a další rozvoj. A jednak u Číňanů, protože je to prostě tak levné, že vám to umožní dělat věci, které byste s drahými součástkami nedělali. Když váš výrobek obsahuje materiál za řádově desetikoruny, tak vás nebude tolik mrzet, když se náhodou ztratí, zničí nebo ho někdo ukradne – kdežto na svoje originální Arduina nebo RPi nejspíš budete, jako já, mnohem opatrnější.
Na eBayi seženete jednak třeba sluchátka a jednak mi tam přišly zajímavé AV přijímače/zesilovače (Onkyo, Yamaha). U sluchátek je to celkem jedno, ale větší věci objednáte kvůli poštovnému a byrokracii nejspíš z Německa. V téhle oblasti bych se držel spíš značkových výrobků – u levných čínských (tzn. DX, AliExpress) nejvyšší zvukovou kvalitu čekat nelze (i když fungovat to bude).
Samozřejmě návštěva českého audiofilního obchodu má taky něco do sebe :-)
eBay je doslova rájem sběratelů a často budete žasnout nad tím, co a za kolik lidé prodávají a hlavně nakupují. Obchoduje se tu s čímkoli od Malibu Stacy z roku 1971, přes prázdné lahve od vodky, různé artefakty a užitné umění ze Sovětského svazu, staré kalkulačky, počítačové komponenty, celé počítače atd. obecně historická technika, plakáty, fotky až po obvyklé starožitnosti jako obrazy nebo sochy.
Specifickou sběratelskou záležitostí jsou počítačové hry a videohry. Na rozdíl od ostatních předmětů, které si leda vystavíte v poličce, se dají i reálně používat. Hry v sobě spojují zábavu (což je zřejmé), umění (myšleno zcela vážně) a inženýrské schopnosti, nutné k vytěžení maxima z tehdejších technologií. Často jsou zajímavé i souvislosti jejich vzniku nebo dobové reálie, na které hry odkazují…
Hra Titus The Fox (skákačka) pro DOS a Amigu na 3,5" disketách:
Herní ovladač pro SNES a hra Another World (adventura):
Hry pro SNES – Lemmings, Super Mario World (vlajková loď Nintenda), budovatelská strategie Sim City 2000 a dětská disneyovka Lion King:
Jazz Jackrabbit 2 – pokračování oblíbené skákačky s úžasnou atmosférou, grafikou a hudbou:
Dáváte-li přednost emulaci můžete hrát např. na přenosné konsoli JXD S7800B.
Zpět do „normálního“ světa – tohle jsou asi věci, které budou „normální“ lidé nejvíc vyhledávat. Za sebe můžu doporučit trička – stačí mít oblíbenou značku a znát velikost. Ostatní oblečení radši kupuji v kamenném obchodě. Zato třeba Ray Bany v nich bývají tak předražené, že prakticky jediná možnost (aniž by si pak člověk připadal jako idiot) je koupit je po Internetu. Mechanické hodinky mám jedny z Prahy a to mi stačí. Na Internetu mě ale oslovily klasické modely od Casia – tomu se nedalo odolat:
Kromě toho tam najdete různé okázalé budíky. Každému dle jeho potřeb. Samozřejmě tu jsou i staré hodinky pro sběratele nebo třeba osmdesátková Casia s kalkulačkou pro šprty.
Ministerstvo průmyslu a obchodu varuje: čekání na balíčky a jejich rozbalování je opojné a může způsobit závislost. :-) K tomu přispívají jednak výhodné ceny a jednak delší dodací lhůty, které svádí k tomu, aby člověk nakoupil v předstihu, dřív než danou věc potřebuje.
Přeji příjemné a bezpečné nakupování na co nejvíce svobodném trhu.
Témata: [počítačová historie] [počítačové hry] [svobodný hardware] [hardware] [podnikání] [marketing] [elektřina]
Je to super článek, který mě přesvědčil nebát se nakupovat i v e-shopu. Já jsem totiž nakupovala zatím jenom v česku a to ještě v e-shopech tohoto typu: https://geareshop.com/cs, kde je všechno oficiální (bojím se, aby mě nepodvedli). No a tady vidím úplně podrobně sepsaný článek jak a kde nakupovat atd. Díky moc :))
Jsem rád, že článek pomohl :-) Jinak co se týče toho obchodu Gear – koukal jsem, že na Heurece má hodnocení 88 % – kdyby tohle měl na eBayi, tak v podstatě skončil. Tam je běžné mít 99 % nebo 100 %. Když má někdo méně tak je to podezřelé a je potřeba si pročíst reference (na co si lidé stěžují a co tam kupovali). Takže oproti tomuto obchodu budou nákupy v zahraničí (eBay, DX, AliExpress…) spíš zlepšení a není čeho se bát.
Dobrý den, já se nákupu na internetu obecně dost bála natož tak ze zahraničí, ale kamarádka nakupuje na ali a tak mě přesvědčila že to mám taky zkusit! Objednala jsem si věci jen za pár dolarů a něco dorazilo už za 10 dní něco až za víc než měsíc! co se týká hraček pro děti tak ty tam nekupuji dávám přednost kvalitě předcenou, takže nakupuji taky přes net ale u nás, mám oblíbený shop maxíkovi hračky, kde mají dobré ceny i rychlé dodání! a jak jsou tu různé konzole či svítilny, tak to bych z tama taky nekoupila měla bych strach ohledně řešení reklanací! svítilny máme doma dvě od nitecore a elektroniku od soni! českou postu faakt nemusím a o ppl ani nemluvím....Ale je to především o lidech
Niektore veci clanku su nepresne.
1.Aby clovek mohol pouzivat paypal, tak nepotrebuje platobnu kartu. Na PAypal sa daju posielat peniaze z bezneho uctu. Osobne to tak pouzivam a posielam si tam len tolko penazi, kolko potrebujem.
Takto je riziko, ze pridem o nejake peniaze, minimalne a ani Paypal nevie cislo moej karty.
2.Z alibaby nieje problem kupit aj kusove zalezitosti za par eur. Nejde to u kazdeho ale vo vecsine pripadov ano. Uz niekolko krat som tak nakupoval. Napiklad zakladnu dosku do notebooku, el. suciastky za par eur,..
Predavaju tam aj pouzite veci, ktore sa nedaju inde zohnat.
3. El.suciastky sa oplati kupovat zo zahranicia. U nas(aj u vas) je problem napriklad kupit kvalitne kondenzatory a taky Farnell je casto jedina dostupna cesta ako sa k nim dostat. Problem je len ten, ze ak chce clovek platit prevodom na ucet(predfaktura), tak min. cena objednavky je 100 eur. Zaviedli to par rokov do zadu. Pred tym sa dalo platit prevodom aj par eurova objednavka. Nizsie sumy len kartou a tu podobne ako autor nerad niekomu davam.
Dík za doplnění.
Ad 1) Takhle jsem to na začátku používal, ale přišlo mi to dost nepohodlné – čekání na převod a pak taky to, že člověk netrefí přesně částku a pak mu nějaké peníze visí na účtu v PayPalu… nakonec mi přišlo nejlepší (nejméně špatné) platit tou kartou, která má většinu času blokované online/MOTO transakce tzn. nulový limit, který zvednu jen při placení.
BTW: PayPal má nevýhodný kurz, alespoň oproti mojí bance – doporučuji si zkusit při placení zvolit množnost, aby PayPal nedělal konverzi (je to tam trochu schované, je potřeba kliknout na kurz při placení) a pak se podívat na rozdíl původně avizované částky PayPalem a částky stržené z účtu. Člověk tím ušetří třeba 2 %.
Ad 2) Možná to někde jde, ale většinou jsem tam viděl minimální množství desítky kusů (u levných věcí i stovky nebo tisíce a jen u drahých stačilo objednat jeden dva kusy), takže jsem to už pak nezkoušel a když už, tak jsem nakupoval rovnou na AliExpressu.
Ad 3) Stavit se cestou domů v kamenném obchodě a koupit součástky za pár desetikorun, jen tak něco nenahradí. Jinak ale souhlas, na větší nákupy nebo méně obvyklé zboží to vychází jinak. Farnell je super, mají velkou nabídku a doručení do druhého dne, což je na Anglii hodně dobré – BTW: většina anglických obchodníků mi obvykle začne psát cosi o tom, že zrovna prší nebo sněží (jenže u nich prší pořád) a zboží doručí za týden, zatímco objednávka z Německa přijde třeba i za dva dny – Farnell je prostě velký obchod a vozí toho sem hodně, tak to jde bez čekání. Ale poprvé jsem tam taky narazil – první objednávku nebyli schopní doručit druhý den a pak mi volali, že mě museli nejdřív „založit v systému“ – to jen varování pro ostatní: první objednávka nemusí dorazit druhý den. Pak už to šlo ale vždy hladce. A ještě mi trochu vadí, že peníze z karty nestrhnou hned, ale až si k tomu někdo sedne a objednávku zkompletuje, což může být klidně až druhý den ráno, když objednáváte večer. Tohle by taky mohli víc zautomatizovat. Jinak spokojenost.